Pítko před Vřídelní kolonádou

Do anonymní otevřené architektonicko-výtvarné soutěže odevzdali své návrhy jak karlovarští výtvarníci, tak kreativci z celé České republiky. Téměř tři desítky odevzdaných návrhů nám ukázaly, jak rozmanitý a zajímavý může být přístup k řešení tohoto nového uměleckého díla. Hodnocení návrhů probíhalo formou rozsáhlé diskuze o tom, jak nejlépe má být Vřídlo současným způsobem prezentováno. Jaká je odpověď na podobu tradičních pitných stojanů, které se v Karlových Varech nachází? Vřídlo má nejen jedinečné léčivé vlastnosti, ale pramen je také velmi specifický svou teplotou, složením a mocnými usazeninami vřídlovce, které se v jeho okolí tvoří.

Odborná porota postupným procesem došla k názoru, že ocení právě ty návrhy, které se specifickými vlastnostmi vřídelní vody pracují. Pitné stojany, které do určité míry tvoří příroda sama, a tímto způsobem prezentují přírodní jedinečnost, jenž nikde jinde na světě v takové míře není.

Porota

Řádní členové poroty – závislí

Podrobnější informace k prvním třem místům najdete v záložce Dokumenty. Se všemi soutěžními návrhy se budete moci seznámit v druhé polovině července během výstavy přímo před Vřídelní kolonádou.

První místo – Oldřich Morys

Hodnocení poroty: Odborná komise jednomyslně doporučila na první místo v architektonicko-sochařské soutěži na pitný stojan před Vřídelní kolonádou v Karlových Varech návrh od Oldřicha Moryse nazvaný „Krasavec“. Na navrhovaném objektu komise ocenila především to, že hlavním tvůrcem sochy bude příroda sama, respektive specifické vlastnosti místní vřídelní minerální vody. Dílo pracuje s přirozeným procesem tvorby vřídlovce, který se vytváří v místech kontaktu vyvěrajícího pramene se vzduchem. Procesuální dílo postupně, v řádu několika let, vyrůstá na kovové geometrické struktuře a vybuduje „kamennou sochu“. Návrh tak splňuje nejen nároky na opravdu současné aktuální projevy výtvarného umění a zároveň pracuje s veřejností srozumitelným příběhem, který názorně ukazuje, jak se vytvářelo geologické podloží celých Karlových Varů.

Druhé místo – Jan Hájek, Antonín Hůla, Gunnar Groves-Raines, Alistair Byars a Paula Sturz

Hodnocení poroty: Návrh pitného stojanu vnímáme, jako současné umělecké dílo, v němž se přirozeně a jemně pracuje s procesuálností a environmentalismem. Svou symbolikou odkazuje k léčebným účinkům pramene a pomalý pohyb “hůlky” tematizuje čas, který je pocitově spojený s lázeňstvím. Silnou složkou návrhu je procesuální obraz, který autoři nechávají svobodně tvořit rozléváním a usazením minerálů, které rámují do plochého kruhového talíře. Nechávají tak vyznít samotnou podstatu a krásu zdejší jedinečné vody. Diskutovaným faktem bylo umístění talíře do úrovně země. Porota si uvědomuje symboliku tohoto umístění odkazující k rozlité přirozené vodní hladině a také, že člověk z vlastní výšky má pohled na celý obraz. Nicméně panuje obava, aby člověk nebyl motivován k vykročení do místa “obrazu”. Především se jevila jako problematická přílišná křehkost zpracování, které vyvolává obavu o údržbu.

Třetí místo – Martin Odehnal, Jakub Marek a Barbora Žentelová

Hodnocení poroty: Porota oceňuje návrh pítka v podobě skleněného objektu před kolonádou, zvolený materiál zdařile a kontextuálně navazuje na českou tradici skla a jeho současné technologické možnosti. Materiálově je tedy exteriérovým pokračováním skleněných stojanů od dvojice Brychtová/Libenský. Vrstvené sklo a minerální usazeniny vytváří na „stole“ abstraktní obraz, což vnímá porota jako silný moment návrhu, stejně tak, jako samotné vrstvení v podobě čistých skleněných desek završených vrstvou minerální malby. Samotná procesuálnost a změna díla v čase bylo jedno z hlavních kritérií, které porota oceňovala zejména s ohledem na vlastnosti a jedinečnost minerálních vod. Měřítkem se bohužel skleněný šperk vedle objemu silné formy kolonády příliš ztrácí a svojí citací okolní krajiny sklouzává až do roviny historických reliéfních bronzových map.  Jako problematický se jeví i detail osazení do dlažby – střet skla a dlažby, tento detail by si zasloužil detailnějšího dořešení. Technické provedení i použití „prameníků“ v podobě tryskajících pramenů se uživatelsky nejeví ideálním ani k napouštění minerální vody ani k pitné kúře samotné. Ačkoliv dnešní města trpí světelným smogem, řešení nočního prosvícení objektu bylo porotou vnímáno pozitivně. Přes výhrady k formě a některým detailům porota dílo oceňuje.

Odměna – Jan Bittner

Hodnocení poroty: Navržený objekt znázorňuje schéma geotermálních vrtů, což je na první pohled překvapivá zkratka, která zde funguje, slovy autora, jako „odkaz na neviditelný bohatý svět v podzemí”. Toto technické a spíše konzervativní dílo je přesto formálně zdařilé včetně detailu výtoku pítka. Tvarosloví díla nakonec sluší kolonádě i jejímu předprostoru, a to nejen svou dynamikou, ale také měřítkem, kterým objekt příjemně definuje veřejný prostor. Přesto nic nezakrývá díky subtilnosti jednotlivých diagonál. To jsou témata, která porotu oslovila a jsou důvodem pro udělení odměny.

Více informací najdete na stránkách ČKA –  www.cka.cz/souteze/databaze/pitny-stojan-pred-vridelni-kolonadou-v-karlovych-varech 

Katalog soutěžních návrhů najdete vpravo v záložce Dokumenty nebo TADY.