Urbanisticky i z hlediska městského života chybí Karlovým Varům centrální veřejný prostor. Náměstí Dr. Milady Horákové na rozhraní městského centra a Tuhnic má potenciál stát se centrem přilehlé lokality ale i centrem celoměstského významu. Tomu ale neodpovídá současná podoba prostoru. Má však ve městě strategickou polohu a dobré dopravní napojení všemi druhy dopravy. Nicméně dominující dopravní funkce ulic ústících na náměstí je příčinou nepřívětivosti prostoru pro člověka a jeho pohyb i pobyt ve veřejném prostoru.
Parter okolních ulic je aktivní a pestrý z hlediska vybavenosti a díky řadě kulturních památek vytváří výrazné kulisy veřejným prostranstvím. V kontrastu k tomu se přímo na náměstí nachází pět pavilonů z 90. let 20. století, které urbanisticky nejsou pro prostor šťastným řešením, izolují pobytovou část od ulice. Slouží jako komerční jednotky a také jako vchody do podzemních garáží, které jsou umístěny pod náměstím. Architektonická ani technická kvalita objektů pavilonů neodpovídá současným požadavkům na estetiku a udržitelnost. V severovýchodním pavilonu D sídlí od roku 2018 Kancelář architektury města. Revitalizace pavilonu jako našeho prvního působiště je jedním z prvních fyzických projektů KAMu.
Náměstí Dr. Milady Horákové leží na rozhraní kompaktní blokové struktury a rozvolněné zástavby panelových solitéru a vilových domů. Plochu náměstí definovala zástavba z konce 19. století. Jako přirozené centrum města ale nefungovalo ani v době svého vzniku, byl to spíše nevyužívaný prostor, který často měnil názvy i funkce, které ho vyplňovaly. Například po druhé světové válce bylo pojmenováno Stalinovo náměstí. Pustá plocha sloužila ke shromažďování při příležitostech, jako byly vojenské přehlídky, prvomájové průvody nebo spartakiády. V 70. a 80. letech minulého století tvořilo Náměstí družby, jak zněl tehdejší název, zázemí pro rodící se československou skateboardovou subkulturu, která tu mimo jiné pořádala skateboardové závody.
Záměrem je vytvořit z náměstí Dr. M. Horákové funkční pobytový městský prostor. Plánování revitalizace vyžaduje koncepční a komplexní přístup. Pro takto důležitý veřejný prostor je jednoznačně nejlepší formou získání návrhu a následné projektové dokumentace vyhlášení architektonické soutěže.
