Most se nachází v jádru historického lázeňského centra města Karlovy Vary, je úvodem Sadové ulice na jedné straně, na druhé straně říčky Teplá ústí do křižovatky ulic I.P. Pavlova a ulice Karla IV. Most se nachází v památkové rezervaci města Karlovy Vary spadající i pod ochranu UNESCO. V těsném sousedství stavby se nachází řada nemovitých kulturních památek a to zejména budova Lázní III a budova Vojenského lázeňského ústavu.
Stávající most, který bude novostavbou nahrazen, byl vystavěn kolem roku 1965 a svým architektonickým i konstrukčním řešení odpovídá dané době. Tento most nahradil historický ocelový most, který byl vystavěn kolem roku 1880.
ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ
Tvarosloví římsových prefabrikátů mostu vychází z motivů na fasádě budovy Lázní III. Tato monumentální patrová budova byla otevřena v roce 1866 a její fasáda má romantizující architektonické ztvárnění tehdy módního raného historismu s pseudogotickými a pseudorománskými motivy. Opakujícím prvkem jsou polokruhy objevující se jak v zaklenutí okenních otvorů tak i v řešení jednotlivých říms a dalších detailů. Polokruhy (obloučky) jsou převzaty do betenových prefabrikátů a vytváří z dálky rozpoznatelnou siluetu a identitu nového mostu. Na toto tvarosloví reaguje i navržené zábradlí, které je navrženo jako ocelové spojované kovářskými pásky a šrouby. Pravidelným opakováním jednotlivých modulů reaguje na historický vzor patrný na starých fotografiích. Zábradlí je doplněno masivním madlem. Materiál římsových prefabrikátů je beton, do kterého jsou vkládány fragmenty ze stávajícího mostu. Obklad dnešního mostu tvořený travertinem a žulou je sejmut, očištěn a nařezán na nepravidelně velké díly. Ty jsou vkládány do forem a po následném vybroušení nebo otryskání nových betonových prefabrikátů vynikne vzor podobný klasickému a tradičnímu terrazzu.
URBANISTICKÉ ŘEŠENÍ
Most je napojen na stávající okolní komunikace a chodníkové plochy. Předpolí směrem do Sadové ulice, kde se tato ulice střetává s vytíženou pěší zónou vedoucí na Mlýnské nábřeží je doplněno 9,5m širokým zvýšeným přechodem pro chodce. Tím je zajištěno bezbariérové a bezpečné propojení pěší zóny.
Vozovka je navržena s povrchem z živice, chodníkové plochy na mostě jsou řešeny stávající znovu použitou žulovou mozaikou. Ostatní plochy jsou dlážděné detailem a materiálem reagující na okolní kontext. Samotný most je doplněn detailem betonové pobytové lavice, která reaguje na působivý výhled směrem k Mlýnské kolonádě, který je turistiky velmi atraktivní.
- Konstrukční řešení mostu – Ing. Radek Toman
- Architektonické ztvárnění – KAMKV p.o. (Ing. arch. Jan Lebl)
