V rámci její přípravy uspořádala Kancelář architektury města Karlovy Vary (KAM KV) ve spolupráci s magistrátem města a agenturou CzechInvest panelovou diskusi s odborníky. V publiku se sešla téměř stovka diváků, zástupců odborné veřejnosti, kteří projevili zájem a mohou k budoucí strategii přispět. V panelu diskuse v kongresovém sálu hotelu Thermal zasedli geolog a klimatolog Václav Cílek, expertka pro kohezní politiku a diplomatka Eva Srnová, sociolog životního prostředí Jan Vávra a manažer rozvoje Tomáš Ctibor. Diskusi pohotově moderoval Michael Rozsypal, kterého můžete znát z vysílání Českého rozhlasu Plus.
Jak bude vypadat svět v roce 2040? A jak budou vypadat Karlovy Vary v tomto světě? To jsou dvě klíčové otázky, na které hledá odpovědi strategický tým města Karlovy Vary, který pracuje na strategii rozvoje města – StrategieKV° 2040. V rámci její přípravy uspořádala Kancelář architektury města Karlovy Vary (KAM KV) ve spolupráci s magistrátem města a agenturou CzechInvest panelovou diskusi s odborníky. V publiku se sešla téměř stovka diváků, zástupců odborné veřejnosti, kteří projevili zájem a mohou k budoucí strategii přispět. V panelu diskuse v kongresovém sálu hotelu Thermal zasedli geolog a klimatolog Václav Cílek, expertka pro kohezní politiku a diplomatka Eva Srnová, sociolog životního prostředí Jan Vávra a manažer rozvoje Tomáš Ctibor. Diskusi pohotově moderoval Michael Rozsypal, kterého můžete znát z vysílání Českého rozhlasu Plus.
Jak budou vypadat Karlovy Vary za 20 let?
„Jedním z cílů tohoto setkání je zahájení nové etapy strategického řízení města – kreativní, mezioborově inspirující a koncepční, srozumitelné a zapojující do hry místní aktéry a občany, v duchu hesla: Město jsme my všichni,“ uvedl jeden z členů strategického týmu Jiří Hanek.
Hlavním cílem tohoto setkání bylo shodnout se na hlavních atributech světa za 20 let a popsat globální trendy, které k tomuto stavu povedou. „Potřebujeme mít představu toho, jak bude vypadat svět, Evropa a Česká republika za dalších 20 – 50 let, představu o scénářích možného vývoje, v rámci kterého bychom dokázali smysluplně směřovat naše město. Chceme město s novým příběhem, chceme postupovat s úctou k minulosti, tvořit autentickou přítomnost a zároveň připravovat podmínky pro perspektivní budoucnost.“ uvedl ředitel KAM KV a současně také člen strategického týmu Petr Kropp.
Primátorka města Andrea Pfeffer Ferklová uvedla diskusi tím, že novou strategii chce město budovat novým způsobem. „Chceme hledat vodítko k tomu, jak bude vypadat náš svět a naše město v roce 2040, touto diskusí chceme získat podněty nejen od odborníků, ale zejména od lidí, kteří v našem městě žijí, kteří spoluvytvářejí naše město svým životem, svou prací, svými nápady. Dřívější strategie byly víceméně dost technokratické a my bychom rádi zaměřili novou strategii na kvalitu našeho života, na to, abychom si uvědomili, v jakém nádherném prostředí žijeme. Jakkoli se může zdát, že budoucnost 20 let je v nedohlednu, není tomu pravda.“ řekla primátorka.
V diskusi zazněly zajímavé podněty, neotřelé nápady, ale také kritický pohled na „dvě různá města – paneláky v Sudetech a cizorodá bublina, jímž je lázeňské město,” jak zmínil Václav Cílek. Na klasický karlovarský problém, že městu chybí náměstí, reagoval zajímavě Tomáš Ctibor: „Je to problém významné části měst, zejména v České republice – středověká stopa, která ve městech přežila až do 21. století, je dnes vybydlená, protože města odsunula svá těžiště jinam. Jediná schůdná cesta je vytvořit přehled kulturních, společenských a obchodních aktivit, které se ve městě odehrávají, na základě toho si definujte, jaký mobiliář pro tyto aktivity potřebujete. Jednoduchým systémem flexibilního mobiliáře vytipujte a testujte místa a nejlepší lokalita Vám časem vykrystalizuje.“
To je mimochodem letošní plán karlovarských adventních trhů – město ve spolupráci s KAM KV pořizuje nové, modulární a uživatelsky přívětivější stánky, a chce poprvé vyzkoušet uspořádat adventní dění v lázeňském centru, s těžištěm v okolí Mlýnské kolonády.
Eva Srnová zdůraznila úlohu vzdělání a školství. „Pokud úspěšně zkvalitníte základní a střední školy, tak se Vám pak může stát, že Vám lidé odejdou studovat. Kvalita školství začíná s kvalitou učitelů. Karlovarský kraj by měl usilovat o to, tu vysoké školy mít, váží se na to peníze na inovace a rozvoj, tam, kde vysoká škola je, je větší pravděpodobnost, že tam přijdou peníze. “ podotknula Eva Srnová.
Jan Vávra doporučil provést výzkum, proč mladí lidé odcházejí nebo se naopak po studiu vracejí: „Loni na konferenci v Ústí nad Labem jsem slyšel prezentovat výsledky výzkumu, který si zadalo město u ústecké univerzity, jednalo se o rozhovory se studenty vysokých škol, kteří jsou původem z kraje a studují jinde. Mladší ročníky tu neustále slyší, že jsou výjimky, že všichni odcházejí, není to úplně pravda, ale nikdo přesně neví proč, jsou to pouze dojmy. Není těžké oslovit cílovou skupinu lidí, kteří odešli a nevrátili se a kteří odešli a vrátili se a zjistili proč.“
Došlo samozřejmě i na témata dálnice D6 nebo karlovarského letiště, kdy zazněly jak argumenty pro jejich rychlé rozšíření, tak ale také názory, že to není jen dopravní spojení, co Karlovým Varům chybí. Karlovarská společnost není příliš sousedská nebo soudržná, vztah Karlovaráků k městu je často netečný. Mnozí jej považují přinejlepším za „snesitelné“.
Na to zareagoval ve své závěrečné řeči opět ředitel KAM KV Petr Kropp: „Zaznělo tady mnoho námětů, jsem pozitivně překvapen, jak se publikum zapojilo do diskuse, je to vše opravdu hlavně o lidech. Město Karlovy Vary pracuje na nové strategii rozvoje s výhledem do roku 2040, rádi bychom se na budoucnost podívali trochu jinou optikou a toto setkání bereme jako součást procesu, do kterého se můžete Vy všichni zapojit, máte možnost podílet se na tvorbě nového příběhu našeho krásného města.“
