Není pochyb, že vývěr Vřídla a jeho budova patří k nejdůležitějším dominantám města a jeho lokalita tvoří historické jádro lázeňské čtvrti. Největší pramen termální minerální vody je po staletí identitou města Karlovy Vary a jeho symbolem, který se stal magnetem pro všechny návštěvníky, ale i obyvatele města. Toto stanovisko KAM KV hledá odpověď na otázku, jak je možné postupovat při nakládání s budovou, která přírodní gejzír ochraňuje. Budova z roku 1975 je už několikátou stavbou v pětisetletém historickém vývoji a slouží pro ochranu a používaní vývěrů termálních léčivých pramenů. Doba vzniku návrhu, jeho výtvarné ztvárnění ovlivněné tzv. bruselským stylem a urbanistický názor šedesátých let minulého století určily její autenticky architektonický výraz. Vítězný návrh architekta Jaroslava Otruby, který vyšel z architektonické soutěže, ve které bylo spojení pravého a levého břehu řeky Teplé předmětem zadání. Jednalo se o myšlenku, která byla formulovaná už ve čtyřicátých letech dvacátého století. Přestože je budova Vřídelní kolonády, kompozice tří objemových hmot, na veřejnosti rozporuplně hodnocena, skrývá také architektonickou kvalitu. Oproti uzavřeným vstupním průčelím jsou podélné fasády haly kolonády, haly přemostění včetně vřídelní haly tvořeny z velkoformátových skel; velmi transparentní a původně pochozí terasová střecha lemovaná atikou s detailem, připravenou pro zahradní vegetaci, nabízí nevšední pohled do lázeňského údolí.
Zázemí pro veřejnost a pro provoz Vřídla, důležité provozní prostory pro umístění krenotechnologie, jsou pod niveletou přízemí nalevo a na pravobřežní straně koryta velkoryse řešeny. I interiéry všech tří hal skrývají významná umělecká díla a hodnotné detaily, které jsou pro svou nekvalitní údržbu a úpravy v minulosti, jako např. zcela nevhodné stropní podhledy a osvětlení, znehodnoceny. Omezené investiční prostředky, nevhodné dílčí úpravy a funkční využití z uplynulých let vedly k neutěšenému technickému a optickému stavu objektu kolonády a jsou dnes důvodem částečného uzavření významných prostorů. Společně se zcela nevhodným funkčním využitím prodejních stánků s nekvalitním sortimentem nabídky laciných turistických suvenýrů a nevyužívané první patro haly přemostění vyzařuje teď tak významný veřejný interiér centra lázeňské čtvrti omšelý a opuštěný dojem. Dalším nedostatkem, který přispívá k negativnímu vnímání budovy, jsou od prvopočátku nevyřešené urbanistické vazby a vzhled exteriérových veřejných prostranství přímého okolí s výjimkou nedávno revitalizovaného Tržiště. Na tomto místě je třeba zmínit, že budova a přemostění řeky Teplé zůstalo torzem urbanistického záměru přestavby lázeňského centra z 60. let 20. století, který nebyl realizován.
Objem hmoty haly přemostění, mrtvý parter a z poloviny netransparentní průčelí včetně mimoúrovňového přístupu z nivelety Tržiště přes předimenzované přemostění působí v původní historické urbanistické struktuře jádra města cizorodě. Také na pravé straně řečiště je prostor Vřídelní ulice, podnož kostela sv. Máří Magdaleny a nedostatečné prostorové omezení zaniklou zástavbou Vřídelní ulice u lokality „Kamenolom“ urbanisticky nedořešen. Současný vzhled Vřídelní ulice, nejasně definované prostranství Divadelního náměstí, proluka Bílý lev, nevhodná restaurační zahrádka, prodejní stánek v prostoru Tržiště a neutěšený stav a využití přemostění snižují hodnotu relativně stabilizovaného centra lázeňské čtvrti.
Je v zájmu města, aby se neodkladně a co nejrychleji části budovy, které havarijní stav budovy Vřídla způsobují, obnovily. Současně je potřeba hledat vhodné a důstojné využití interiéru a také konkrétní návrhy pro řešení uvedených veřejných prostranství a městského detailu. Jako příkladná reference zde může posloužit revitalizace veřejného prostoru Staré louky a Tržiště.
Při obnově/rekonstrukci budovy Vřídla je třeba také zohlednit požadavky nejenom na prostory návštěvníků, ale i na důstojné a praktické zázemí zaměstnanců pro město KV tak důležitého provozu. Z důvodu záření jsou podzemní prostory pod halou kolonády pro stálý pobyt zaměstnanců s ohledem na bezpečnost práce a zdraví nevyhovující. Alternativní lokalitu pro nutné zázemí zaměstnanců v blízkosti provozu nabízí nová zástavba proluky Bílý lev. Pro rozhodování o dalším postupu připravil tým KAM KV prezentaci, která se opírá o výsledky stavebně historického a stavebně technického průzkumu. Prezentace ilustruje shrnutí výsledků obou průzkumů včetně popisu urbanistického prostoru a prezentuje alternativu možného postupu pro urychlenou obnovu stávající budovy. Stanovisko KAMKV nevylučuje soutěž na novou Vřídelní Kolonádu a její dopad na dotčené území. Při rozhodování je třeba si uvědomit časovou náročnost procesu od vypracování zadání soutěže a vyhodnocení výsledku soutěže až po vlastní realizaci nové budovy Vřídelní kolonády.
